Duben

Pokud jsme v březnu pra­covali s více méně spícími rost­linami, tento měsíc to již neplatí. Příroda se začíná probouzet a tudíž i ta naše zmenšená. Kromě rašících bonsají by nám neměly uniknout ani jiné drob­né detaily, zvěstující příchod jara. Drobné doprovodné rost­linky a mechy v misce reagují totiž na zlepšení klimatických podmínek rychleji a povrch pů­dy pod bonsají se mění kaž­dým dnem. Zároveň nás však začínají odměňovat za celo­roční práci i první bonsaje, sakury, kdoulovce a slivoně začínají před olistěním kvést.

 

1) Získávání a přesazování rostlin

Pokud na rostlinách ještě nevyrašily listy, můžeme pokračovat ve vykopávání připravených stromku z půdy. Také přesazování listnáčů bychom měli stihnout nejpozději do poloviny měsíce dubna. Pak teprve začneme přesazovat jehličnany, pro něž je duben nejvhodnějším měsícem k této práci. Nejlépe se totiž ujímají, jsou-li přesazovány těsně před narašením nebo při jeho počátku. Při přesazování nedoporučuji vyplachovat veš­kerou půdu z kořenů tekoucí vodou, jak uvádějí někteří autoři. Kořenový systém je totiž velice citlivý orgán a již samo složení vody z vodovodu jej může poškodit. K poškození dojde každo­pádně však tím, že odstraníme z kořenů symbiotické houby - mykorhizu, které jsou pro zdárný vývoj rostliny nezbytné. Pokud kořeny při přesazování zakracujeme, mykorhizu, která vypadá jako bílé povlaky kořenů, do misky navrátíme. Po přesa­zení nesmíme opomenout kvalitní zálivku a rosení. Nezapomeneme také na povrch misky, který vhodně upravíme a zamechujeme. V současné době s vlhkým počasím máme naději, že mechy dobře zakoření. Pokud chceme vytvořit přirozenější povrch půdy v misce s mechem, přidáme rozemnutý suchy mech (např. ze střechy, chodníku, či okraje silnice) do vrchní vrstvy substrátu v misce. Řádně utěsníme, aby vznikl kompaktní povrch, a pak jen rosíme a zaléváme. Pro urychlení růstu mechů, můžeme povrch mis­ky zakrýt mikrotenovou fólií.

 

2) Tvarování

Při nalévání pupenů začínáme s jejich redukcí. Musíme je však nechat dostatečně vyvinout, abychom poznali rozdíl mezi listovým a květním pupenem. Květní pupeny redukujeme v této době zejména u rododendronů a azalek. Zároveň můžeme provést tzv. zpětný řez, kterým odstraníme příliš narostlé větvičky z minulého roku.

Podle nadmořské výšky a růstu, začínáme se zaštipováním u jalovců, smrků, cedrů, jedlí, cypřišů a modřínů.

V dubnu jsou již větve plně v míze a můžeme je tudíž dobře tvarovat drátem. Je však třeba dávat větší pozor na narušené pupeny, které jsou větší a snadno se vylomí.

 

3) Hnojení

Současně s rašením rostliny je třeba jí dodat potřebné živiny.

 

4) Ochrana před škůdci

V dubnu dáváme pozor na nalétávající hmyz.

 

5) Umístění

Jedním z rizikových období pro naše bonsaje je právě tento čas, kdy stěhujeme stromky ze zimoviště na jejich letní stanoviště. Pokud se jedná o stromky zimované pod holým nebem - je nebezpečí mizivé. Horší situace je v případech bonsají zimovaných ve sklenících, na studených chodbách či v garážích. I tyto bonsaje je však lepší přenést ven ještě před vyrašením. V interiéru by jim narostly dlouhé neduživé výhony

pro další pěstování naprosto nevhodné. Takže jakmile pomine nebezpečí větších mrazů, rostliny přeneseme ven. Na dřevinách citlivých na jarní mrazíky, provedeme první řez až po 15. květnu (po přechodu ledových mužů). Zmrznou-li totiž vyraše­né pupeny, máme v záloze ještě celou sadu pupenů náhradních. Pokud bychom však provedli řez a donutili tak vyrašit pupeny náhradní, v případě zmrznutí výhonků bychom již v záloze další neměli. Namrzlou rostlinu umístíme do vlhka a chladna. Nehnojíme a zaléváme jen málo, Pokud bonsai hned neobrazí

nezoufejme. Může se tak stát až ve druhé míze - v srpnu.

Rostliny na jaře umístíme tak, aby na ně pokud možno nešlo polední a odpolední slunce a aby nebyly příliš vysušovány větrem. Není však dobré je před sluncem úplně chránit, neboť pokud se nám listy vyvinou ve stínu a nejsou na sluneční pa­prsky zvyklé - pozdější oslunění je spálí (zejména japonské javory a buky). V případě jednostranného osvětlení {při umístění rostlin uzdi), bonsaje otáčíme, aby rostly rovnoměrně ze všech stran.