Leden

Leden je měsíc, kdy se rostli­ny nacházejí v nejhlubším zim­ním spánku.

 

1) Získávání a přesazování rostlin

Pokud máte někde v přírodě vyhlédnutý stromek a je při­pravený k přesazení tak, že byl na jaře minulého roku obrytý, čímž se mu přerušily hlavní kořeny a vytvořil se bohatší koře­nový systém, můžeme již nyní začít realizovat jeho přenesení - prozatím na zahradu, do volné půdy. Je však k tomu třeba splnit dvě podmínky. Při vykopávání stromku nesmí mrznout. Za mrazu se zvětšuje nebezpečí poškození větví i kořenů. Nevadí, pokud je půda částečně promrzlá, vykopaný kořenový bal je kompaktnější a kořeny nepoškodíme. Pokud však zjistíme, že je půda příliš tvrdá a mohlo by při rozlomení balu dojít k poškození kořenů, odložíme tuto práci na později. Lze ji (snad kromě prázdninových měsíců) za dodržení určitých pravidel vykonat během celého roku

 

2) Tvarování

Tento i následující měsíc jsou rostliny v hlubokém zimním spánku. Snášejí nyní velmi dobře i silný základní řez. Využíváme toho zejména u listnáčů, kdy dokonale vidíme stavbu koruny. Velké řezné rány nezapomeneme ošetřit. U borovic začínáme již nyní s vylamováním nežádoucích pupenů, čímž podpoříme lepší vývin těch zbývajících.

Tam, kde jsme se rozhodli v loňském roce k tvorbě "jinu" a drátem jsme doposud živou větev patřičně vytvarovali, můžeme nyní přistoupit k vlastní realizaci. Nožem, případně pinzetou, odstraníme kůru. Po dokončení žádaného vzhledu suché větve či vrcholu ošetříme ránu směsí práškové síry, vápenného hydrátu a vody v poměru 1:1:1. Jin tak dostane barvu starého dřeva vyběleného slaným mořským větrem a deštěm. Zároveň je dřevo chráněno proti houbovým chorobám.

 

3) Hnojení

lednu a únoru jsou rostliny ve vegetačním klidu. Během této doby je nehnojíme.

 

4) Ochrana před škůdci

V období zimního spánku je vhodný čas k hubení hmyzu. Tento přezimuje na své hostitelské rostlině ve stadiu kukly, larvy nebo nejčastěji vajíčka. S přezimováním hmyzu ve stadiu dospělce se většinou, vzhledem k velikosti našich stromků, nesetkáváme. K jejich aktivizaci dochází bezprostředně po jar­ním oteplení. Většina insekticidů se aplikuje velice účinně v do­bě vegetačního klidu. Nezapomeňme také na rostliny zimující ve sklenících, jamách a jinde. Mikroklima s vyšší teplotou je pro vývoj škůdců příznivější.

 

5) Umístění rostlin

Zazimované bonsaje je nutno alespoň několikrát za zimu prohlédnout. Pokud se teploty pohybuji nad 0°C, kontroluje­me misky častěji. Zimujeme-li stromky v uzavřených prostorách (sklep, chodba, garáž apod.), nesmíme zapomenout na větrání, kontrolu vlhkosti a teploty. Optimální teplota by se měla pohy­bovat v rozmezí +1 - -5°C.  Také u bonsají zimovaných ve sklenicích či pařeništích je třeba kontrolovat vlhkost substrátu. Za slunečných dnů je nutno stínit a větrat, aby nedocházelo k příliš velkému kolísání teplot. Navíc v nevětraném skleníku vystoupí i za mrazivých slunečných dnů teplota tak vysoko, že hrozí předčasné narašení rostlin.

Odolné bonsaje, zimované venku, nevyžadují žádnou zvláštní péči. V případě sněhové pokrývky můžeme na misky nahr­nout větší množství sněhu, což má hned dvojí význam:

Rostlina má při oblevě dostatek vláhy a nedojde tak k přeschnutí substrátu v misce při těchto vyšších teplotách. I v miskách nám totiž bonsaje málokdy zmrznou, většinou se jedná o poškození tzv. fyziologickým suchem, kdy i za jasných slunečných zimních dnu dochází k odpařování vody jehličím, ale i kůrou u opadavých listnáčů, a rostlina nemá kde vodu vzít, neboť v misce buď vymrzla nebo je substrát ještě tak zmrzlý, že je voda pro bonsai nepřístupná. Dobré zazimování a zvětšená sněhová pokrývka na misce toto nebez­pečí sníží.

Sníh během zimy vyplní veškeré prostory mezi miskami a v předjarním období ochlazuje substrát i rostliny do té míry, že nedochází k předčasnému vyrašení a k následnému poško­zení rostlin mrazem.